Štěpán Lacina

Štěpán Lacina je absolventem bakalářského oboru Podniková ekonomika a management obchodu a navazujícího magisterského oboru Globální podnikání a marketing, za jehož úspěšné absolvování získal v roce 2009 titul Ing.

Během studia u nás absolvoval více jak dvouletou praxi na tehdy novém oddělení vnějších vztahů Škoda Auto, vycestoval se na půlroční pracovní stáž do Bentley. Je také jedním z prvních absolventů ŠAVŠ, jež měli možnost se vydat na intenzivní šestitýdenní program Global Village do USA, kterého se každoročně účastní zhruba stovka studentů, čerstvých absolventů i začínajících podnikatelů z celého světa. Díky tomuto prestižnímu programu si tak mohl ještě více prohloubit své znalosti z oblasti businessu a leadershipu.

Díky zkušenostem, které během studiu získal, našel ihned po ukončení studia uplatnění ve společnosti Škoda Auto. Nejprve působil na různých pozicích v oblastech marketingu a personalistiky. Od roku 2011 pracoval více než šest let jako asistent Bohdana Wojnara, člena představenstva Škoda Auto za oblast řízení lidských zdrojů. Díky této náročné pozici se dostal k mnoha zajímavým projektům a na mnoho míst po celém světě.  

Aktuálně pracuje na pozici vedoucího sociálních vztahů a HR compliance ve Škoda Auto.

Společně s manželkou Sandrou vychovává tři syny – Matyáše, Štěpána a Mikuláše. Ve svém volném čase se rád věnuje rodině, historickým vozům a hudbě.

Co Vás konkrétně motivovalo k přihlášení na Škoda Auto Vysokou školu (dále ŠAVŠ)?

Velmi mě zaujaly studijní programy, a to zejména jak propojují teorii a praxi. Atraktivní byla i možnost poznat fungování automobilového průmyslu zevnitř. Velmi se mi líbilo, že škola má v zádech nejsilnějšího možného partnera u nás, společnost Škoda Auto. To byla záruka kvalitního studia a dobrého uplatnění. Proč by si Škodovka měla vychovávat nekvalitní absolventy. Rozhodujícím momentem byla také možnost zahraničních praxí.

Nastartovala se Vaše kariéra již během studia?

Ano a nutno říci, že vlastně zkušenosti během studia pak předurčily mou kariéru až do současnosti. Jak povinná praxe v zahraničí, tak poté zkušenost z tehdy nové oblasti vnějších vztahů, lobbingu a společenské odpovědnosti firmy, ale i tvorby etických pravidel apod. se v dnešní době velice hodí. Také jsem se díky škole a praxím prosíťoval, což pak usnadnilo moje etablování ve firmě.

Je nějaký předmět či vyučující, na kterého rád/a vzpomínáte?

Určitě teď na někoho zapomenu. Poděkování patří všem vyučujícím, se kterými jsem se potkal, někdy to se mnou neměli jednoduché. Pokud se zamyslím nad konkrétními jmény, bezpochyby bych mohl zmínit Ivana Jáče, Jiřího Krafta nebo Helenu Horskou, Pavla Štracha či Josefa Jílka. Všeobecně mě bavila ekonomie a jí spřízněné předměty. Perfektní však byla i výuka cizích jazyků třeba s Lenkou Stejskalovou a Petr Šulc mi zase ukázal, že i matematika se dá naučit, i když to bolí.

Máte nějakou pikantní historku ze studentského života na ŠAVŠ, o kterou se s námi můžete podělit?

Takových historek by byla spousta, většina bohužel nepublikovatelných. Mohlo by se zdát, že Mladá Boleslav není typickým studentským městem. My jsme však vytvořili velice silnou komunitu a dokázali jsme společně mnoho. Třeba jsme uspořádali první ples na škole a na půlnoc jsme si připravili taneční vystoupení na písničku „Duhová víla“. Cvičili jsme to po odpoledních ve volných třídách a myslím, že všichni, kteří si náš výtvor pamatují, ví, že jsme si to moc užili.

Absolvoval jste během studia nějaký zajímavý zahraniční pobyt? Co Vás tyto pobyty naučily?

Během školy jsem se podíval na půl roku do Bentley. Měl jsem pak i možnost studovat 6 týdnů v Americe o prázdninách. Naučil jsem se o sebe postarat a nebát se překonávat překážky. Získal jsem schopnost improvizovat, či odvahu k novým věcem. To se mi hodí v pracovním i osobním životě každý den.

Váš ročník byl poměrně velká soudržná parta, byli jste aktivní i v organizaci mnoha mimoškolních aktivit pro studenty. Přetrvávají přátelství, která jste navázali, až dodnes?

Těch přátelství jsme navázali spoustu a mnoho z nich trvá. Potkávám se se svými spolužáky prakticky neustále a faktem je, že právě ten fakt, že jsme studovali stejnou školu, v níž panovala rodinná atmosféra, nás pořád spojuje.

Co byste ŠAVŠ popřál do dalších let?

No hlavně hodně takových studentů, jako byl náš magisterský ročník 2009 (smích). Ne vážně, byli jsme skvělá parta a myslím, že škole děláme pořád dobré jméno a kdo jiný by měl být dobrým vyslancem školy než spokojený a úspěšný absolvent. Takže škole přeji do dalších let hlavně úspěchy a pořád rostoucí počet takových absolventů, jakými jsme my.