Studijní pobyt v Regensburgu

„Poznal jsem novou kulturu, nové přátele, zlepšil jsem si němčinu, poprvé ochutnal sushi a zamiloval si vietnamskou kuchyni“. Student ŠAVŠ Michal Petrlík vypráví o svém studijním pobytu v bavorském univerzitním městě Regensburg.

Již od střední školy jsem toužil vyzkoušet si jaké to je studovat v Německu a také jsem se o to pokusil – neúspěšně. Můj sen se mi podařilo uskutečnit až na ŠKODA AUTO Vysoké škole v roce 2019 díky štědré podpoře (nejen finanční) z programu Erasmus +. Pro můj studijní pobyt jsem si vybral technickou vysokou školu OTH v bavorském univerzitním městě Regensburg (česky Řezno), jež se později ukázalo jako správná volba.

Předtím než jsem byl nominován a mohl vycestovat, tak jsem musel odeslat/ vyplnit pár dokumentů – motivační dopis, životopis, jazykové certifikáty a learning agreement (smlouva o studiu) atd. Díky podání žádosti o ubytování jsem na začátku září, měsíc před začátkem přednášek, mohl přicestovat do studentského ubytování, jež předčilo má očekávání. Nejen, že jsem měl pokoj jen sám pro sebe, ale v naší sekci jsem měl k dispozici plně vybavenou kuchyni se vším všudy a 2 koupelny, jež jsem sdílel s dalšími 7 sympatickými německými studenty. Menší problém byl s praním, protože pro celý čtyřpatrový dům byly k dispozici pouze dvě pračky, takže se proto vždy musel vytipovat ten vhodný okamžik. Vzhledem k tomu, že jsem vášnivý cyklista, tak jsem velice ocenil stojany a garáž pro kola přímo před ubytováním.

Celé září na nás zahraniční studenty čekalo ohromné množství různých výletů v Regensburgu i mimo něj pořádaných zahraničním oddělením s velkým úsilím a podporou tutorů (starších studentů pomáhajícím mladším/novým studentům se seznámením a aklimatizací v novém prostředí). Z oněch výletů se většinou jednalo o tzv. Stammtisch (návštěva hospody, popř. party). Krom stammtischů na nás čekaly rozmanité prohlídky okolních měst jako je Würzburg nebo Mnichov. S lepším seznámením a asimilací v novém prostředí nám byli k dispozici mimo tutorů ještě buddící, jež se v podstatě lišili od tutorů tím, že měli na starosti pouze 1-2 studenty. V mém případě můj buddík byl v září plně zaneprázdněn a v průběhu semestru jsem ji zas tak moc nepotřeboval, protože moje němčina je na docela dobré úrovni, ale ostatním zahraničním studentům byli buddíci velice nápomocní. Někteří z nás mohli také dostat Mentora/ku (v podstatně to samé co Buddík), jež mi byla velice nápomocná a se všemi mými problémy si věděla rady.

Další dobrou příležitostí k navázání nových kontaktů byly dobrovolné jazykové kurzy v září, jež (alespoň pro mě) znamenali snadné kredity. A od října už studium plně začalo. To jsem doplňoval příležitostnou návštěvou školního kina a univerzitního sportovního centra, konkrétně jeho 20m bazénu, jež byl pořád zaplněn, výlety na kole do překrásného okolí (podlé mého názoru je Regensburg a jeho okolí ráj pro cyklisty) a po pár měsících také bruslením v úžasné a udržované Donau aréně.

Výuka na OTH se od naší školy lišila hlavně tím, že pro jednotlivé předměty byly vyhrazeno obvykle 2x tolik času, tzn. dvojnásobnou dotaci kreditů, ale za tu dobu se toho nestihlo tolik, protože látka byla probrána a vysvětlena do podrobností (výhoda u komplikované látky). Jako hlavní zdroj vědění sloužila skripta, studentské opisy (dostupné ve školním obchůdku) a případně povinná literatura.

Jak čas plynul, tak jsem poznal opravdové přátele, se kterými jsem podnikal výlety po Regensburgu ale i do Čech. Čas jsme společně trávili různým způsobem např. ve škole hraním ping pongu, v kině v obchodním centru „Arcaden“, v nejlepším bazénu v Regensburgu ve „Westbadu“ či procházkami. Mezi moje největší dobrodružství patří celodenní výlet na pohádkový zámek Neuschwanstein či čtyřdenní návštěva Čech, kdy jsem mým dvěma kamarádům ukázal Prahu a okolí mého domova Semilsko a Turnovsko v CHKO Český Ráj.

Co mi můj pobyt dal? Poznal jsem novou kulturu, nové přátele, zlepšil jsem si němčinu, poprvé ochutnal sushi a zamiloval jsi vietnamskou kuchyni.

Vzhledem k tomu, že se mi v Regensburgu strašně líbilo a že mám pocit, že jsem si to dostatečně neužil, jak bych si představoval (moc jsem necestoval a trochu jsem to prokrastinoval), tak jsem se rozhodl prodloužit svůj studijní pobyt o další půl rok.

Menší rada na okraj. Pokud se rozhodnete hledat na vlastní pěst ubytování v Regensburgu nebo jiném velkém německém městě, tak s tím neváhejte a udělejte to s velkým předstihem.

Radí na závěr svého vyprávění Michal Petrlík všem studentům, kteří by měli stejně jako on chuť vycestovat v rámci studia právě do Neměcka.

Michalovi přejeme ať si půl rok navíc, užije přesně podle jeho představ!